Anatolij Onoprijenko
Anatolij Onoprijenko
Běsnění Ukrajince Anatolije Onoprijenka začíná v roce 1989, kdy zabíjí se svým spoluviníkem Sergejem Rogozinem devět lidí. Spolu si vždy vytipují opuštěný dům v okolí města nebo vesnice. Před úsvitem do domu vstoupí, shromáždí všechny jeho obyvatele, které v zápětí postřílí. Neberou ohled ani na děti. V listopadu 1995 zabíjí poblíž Malinu pár, sedící ve svém autě. "Jen jsem je zastřelil, nedělalo mi to potěšení, ale cítil jsem toto naléhání. Bylo to jako nějaká hra," říká ke svému činu později. Svůj další čin si plánuje provést v černomořském přístavu Oděsa, toto místo si označuje křížkem na mapě. 25. prosince 1995 se vloupává do domu rodiny Zajačenků ve vesnici Garmarnii a rychle zastřelí lesníka, jeho manželku a jejich dva malé syny dvouhlavňovou brokovnicí s uřezanou hlavní. Na místě sebere pár snubních prstenů, zlatý řetízek s křížkem, svazek obnošených šatů a než odejde, dům zapálí.
Vražda Zajačenkových vzbuzuje pozornost veřejnosti. Policejní pátrání je však zatím bezúspěšné. Během méně než čtyř měsíců se Onoprijenkovi povedlo zabít čtyřicet lidí, včetně deseti dětí. 16. dubna 1996 Anatolije někdo anonymně udá. Policie vpadne do garsoniéry jeho dívky a Onoprijenka zatýká. V bytě vyšetřovatelé zajistí kulovnici ráže 12, která je shodná s vražednou zbraní u všech čtyřiceti vražd a věci patřící obětem. Když mu ve vězení předloží nalezené důkazy, okamžitě se přiznává k osmi vraždám z let 1989 až 1995. Další vraždy z počátku popírá, ale brzo připouští, že je vrahem, kterému se přezdívá "Terminátor". Nakonec se přiznává k padesáti dvěma vraždám, které spáchal během šesti let. Tvrdí, že ho k vraždám donutil "vnitřní hlas", který mu říká co má dělat. "Poprvé jsem zabil než mi bylo dvacet, zastřelil jsem jelena, pokouším se znovu vyvolat ten pocit rozrušení, když jsem ho viděl mrtvého," říká vyšetřovatelům sériový vrah. U soudu však svou výřečnost ztrácí. Sedí tiše oblečený v teplákách, flaušovém kabátu a čepici uvnitř železné klece obklopený policisty. Soud ho shledává duševně zdravým a zodpovědným za své zločiny. Odsuzuje ho k trestu smrti zastřelením. Rozsudek smrti však staví vládu Ukrajiny do těžké situace. Jako člen Rady Evropy se zavázali zrušit trest smrti. Politici ovšem argumentují, že Onoprijenků případ by měl být výjimka. zdroj
Komentáře
Přehled komentářů
Anatolij Onoprijenko
Počet obětí: nejméně 52
Vraždil mezi lety: 1990 - 1996
Místo jeho běsnění: Ukrajina
Jak skončil: byl odsouzen k trestu smrti zastřelením v roce 1999
Zabijí ženy, muže i děti
Běsnění Ukrajince Anatolije Onoprijenka začíná v roce 1989, kdy zabíjí se svým spoluviníkem Sergejem Rogozinem devět lidí. Spolu si vždy vytipují opuštěný dům v okolí města nebo vesnice. Před úsvitem do domu vstoupí, shromáždí všechny jeho obyvatele, které v zápětí postřílí. Neberou ohled ani na děti. V listopadu 1995 zabíjí poblíž Malinu pár, sedící ve svém autě. "Jen jsem je zastřelil, nedělalo mi to potěšení, ale cítil jsem toto naléhání. Bylo to jako nějaká hra," říká ke svému činu později. Svůj další čin si plánuje provést v černomořském přístavu Oděsa, toto místo si označuje křížkem na mapě. 25. prosince 1995 se vloupává do domu rodiny Zajačenků ve vesnici Garmarnii a rychle zastřelí lesníka, jeho manželku a jejich dva malé syny dvouhlavňovou brokovnicí s uřezanou hlavní. Na místě sebere pár snubních prstenů, zlatý řetízek s křížkem, svazek obnošených šatů a než odejde, dům zapálí.
Rád se cítí jako lovec
Vražda Zajačenkových vzbuzuje pozornost veřejnosti. Policejní pátrání je však zatím bezúspěšné. Během méně než čtyř měsíců se Onoprijenkovi povedlo zabít čtyřicet lidí, včetně deseti dětí. 16. dubna 1996 Anatolije někdo anonymně udá. Policie vpadne do garsoniéry jeho dívky a Onoprijenka zatýká. V bytě vyšetřovatelé zajistí kulovnici ráže 12, která je shodná s vražednou zbraní u všech čtyřiceti vražd a věci patřící obětem. Když mu ve vězení předloží nalezené důkazy, okamžitě se přiznává k osmi vraždám z let 1989 až 1995. Další vraždy z počátku popírá, ale brzo připouští, že je vrahem, kterému se přezdívá "Terminátor". Nakonec se přiznává k padesáti dvěma vraždám, které spáchal během šesti let. Tvrdí, že ho k vraždám donutil "vnitřní hlas", který mu říká co má dělat. "Poprvé jsem zabil než mi bylo dvacet, zastřelil jsem jelena, pokouším se znovu vyvolat ten pocit rozrušení, když jsem ho viděl mrtvého," říká vyšetřovatelům sériový vrah. U soudu však svou výřečnost ztrácí. Sedí tiše oblečený v teplákách, flaušovém kabátu a čepici uvnitř železné klece obklopený policisty. Soud ho shledává duševně zdravým a zodpovědným za své zločiny. Odsuzuje ho k trestu smrti zastřelením. Rozsudek smrti však staví vládu Ukrajiny do těžké situace. Jako člen Rady Evropy se zavázali zrušit trest smrti. Politici ovšem argumentují, že Onoprijenků případ by měl být výjimka
INFORMACE
(K98, 4. 6. 2015 12:16)