ETA
ETA
1 BASKICKÝ TERORISMUS
„Před lety baskický národ bojoval za svobodu proti fašismu. Dnes zjišťuji, že se nic nezměnilo, vidím
občany bojující za svobodu a proti fašismu. Dříve fašismus představoval generál Franco, dnes jej
reprezentuje diktatura organizace ETA.“ 1 „…Nacházíme se před nepřípustnými skutky pramenícími z
pomsty a hněvu těch, kteří neakceptují vůli nikoho jiného, pouze svou vlastní.“ 2
1.1 Úvod do problematiky terorismu
Zatímco se problematika terorismu v kontextu jeho ekonomických důsledků více diskutuje až
v posledních několika letech, pozornost psychologů, sociologů, politiků a dalších vědců na poli
společenských věd přitahovala v daleko větším měřítku. Není pak divu, že lze jen těžko najít jednu
společnou, závaznou a dokonale vystihující definici toho, co se vlastně pod pojmem terorismus
rozumí.
Dle Schmidta a Jongmana3 existuje nejméně 109 definic terorismu, které mají společné některé
základní znaky, jako jsou násilí, politický motiv, strach, výhružky, psychologické efekty apod. Užití té
či oné definice závisí významně na účelu, pro jaký je tato definice užita, proto jakékoli
zevšeobecňování není vhodné a pro potřeby této práce vyjdeme z nejčastějších definic a komentářů
autorů ekonomických textů o terorismu.
Jedno z nejčastěji se objevujících pojetí terorismu v ekonomické literatuře je definice Waltera Enderse
a Todda Sandlera: „Terorismus je předem důkladně promyšlené použití abnormálního násilí a
brutality (nebo jen výhružky k použití takových prostředků) národnostními menšinami za účelem
dosažení politických, náboženských nebo ideologických cílů, a to prostřednictvím zastrašování velkého
počtu lidí, kteří obvykle nejsou přímo spojeni s tvorbou politik, jež se teroristé snaží ovlivnit.“4
Vzhledem k charakteru zaměření této práce je vhodné rozšíření této definice také o definici
španělských autorů, kteří se již několikrát problematikou terorismu na španělském území zabývali:
„Terorismus je užívání násilí jednotlivcem nebo určitou skupinou s politickými cíly nebo použití
zastrašování či výhružek prostřednictvím přímých obětí namířené směrem k nějaké sociální skupině.“5
Z mikroekonomického pohledu pak můžeme teroristu pokládat za racionálně se chovajícího jedince,
který se snaží maximalizovat vlastní užitek. Tímto užitkem můžeme mít na mysli dosažení politických
cílů, v případě mezinárodního terorismu je to často vstup do muslimského ráje, materiální zabezpečení
rodiny či uznání okolí.6 Důvody pro teroristickou činnost se všemi jejími důsledky, ať už racionálními
či nikoli, jsou mnohé, pro účely ekonomických studií je můžeme shrnout minimálně do tří hlavních
okruhů7:
1. Publicita – teroristé vyhledávají pozornost médií, prostřednictvím nichž se jejich činnost
dostává do podvědomí lidí, je to nejšikovnější a nejlevnější způsob, jak mohou šířit
hrozbu a obavy lidí z dalšího útoku, a tím dosahovat svých dílčích cílů, ať už politických,
ideologických či náboženských. S trochou nadsázky můžeme sdělovací prostředky
považovat za dokonalý způsob marketingu pro teroristické organizace.
2. Destabilizace politického zřízení – teroristé budou vždy jednat mimo daná pravidla a
zákony státu, tím jej budou narušovat a snadněji dosáhnou svých cílů. Jedinou institucí
v demokratických režimech, která ze zákona může použít násilí, je samotný stát. Všichni
ostatní jedinci jsou tak nuceni pro prosazování vlastních zájmů používat jiných mírových
řešení. Teroristé však tento všeobecně přijatý konsensus neváhají porušit, a tím postižený
stát dostávají do problematické pozice, ve které jsou vlády nuceny hledat řešení boje proti
terorismu, čímž jsou často ještě více oslabovány.8
3. Narušení ekonomiky – teroristé se svým působením snaží přenést na lidi co nejvíce
nákladů (v podobě vzniklých materiálních škod, nákladů na protiútok či zajištění
bezpečnosti apod.) Z hlediska teorie války se již nejedná o válku v klasickém slova
smyslu, kde hlavním cílem bylo mobilizovat celou státní produkci na materiální
zabezpečení vedení války, a tedy za účelem co nejrychlejšího vítězství. Teroristé se snaží
prostřednictvím nejrůznějších často nelegálních činností (drancování, loupež, operace na
černém trhu, obchod se zbraněmi a drogami atd.) podrývat celou produktivní základnu
postiženého regionu a tím dosáhnout svých cílů.9 Terorismus je tak daleko více propojen
s ekonomickými cíly, než by se na první pohled mohlo zdát. To ostatně dokazuje také
odpověď českého ekonoma Petra Robejška na otázku, zda můžeme terorismus pokládat i
za ekonomické odvětví: „Terorismus jako hospodářské odvětví? Samozřejmě ano.
Operuje přece po celém světě a všem vnucuje své produkty: atentáty, destrukce, únosy,
vydírání, drogy, praní peněz, ale i strach a nejistotu. Z toho všeho mu samozřejmě plynou
obrovské zisky, a například lukrativní únosy cizinců v Iráku, vydávané za boj proti
okupantům, kromě toho vzbuzují strach v zahraničí.“10
Pro účely ekonomického zkoumání terorismu a jeho dopadů je nutné provést jeho základní dělení. Ani
zde nejsou jednotliví autoři jednotní. Může se zdát zřejmé, že nejvhodnější rozdělení z hlediska
analýzy ekonomických důsledků terorismu bude jeho členění na mezinárodní a národní či domácí.
Ostatně stejný postup bychom zvolili u kteréhokoli jiného fenoménu, kde se bere v potaz míra
uzavřenosti a otevřenosti ekonomiky a její vazby na ostatní subjekty. Otázkou zde ovšem je, které
z teroristických organizací a které teroristické aktivity zahrnout ještě do národního terorismu a které
nějakou byť jen malou měrou (např. na financování se podílí jiný stát, jedna z obětí je turista z jiného
státu apod.) ovlivňují také okolní státy a kde je pak hranice, kdy problém se stává globálním.
V ekonomické literatuře se skutečně nejčastěji objevuje dělení terorismu na mezinárodní a národní.
Mezinárodní zahrnuje ten typ terorismu, jehož aktivity jsou buď financovány či připravovány se
zapojením jiných zemí, nebo jsou tyto aktivity zaměřeny na mezinárodní cíle (tedy ačkoli dojde
k atentátu v jedné zemi, jeho dopady mohou významně ovlivnit obyvatele, vládu, ekonomiku či
politické cíle jiných zemí). Národní terorismus by pak měl být z tohoto pohledu takový, kde
teroristická organizace vznikne v daném státě, je tvořena pouze občany tohoto státu a veškeré aktivity
jsou realizovány z domácích prostředků.11
Jelikož bychom z tohoto hlediska v dnešní globalizované společnosti pravděpodobně většinu
známějších teroristických skupin museli označit za mezinárodní (mimo okrajové případy konfliktů
v některých afrických zemích a i zde by to bylo sporné), vyjděme pro účely této práce z dělení
Fernanda Reinarese 12 na terorismus národní, nadnárodní a mezinárodní. Zde jsou za terorismus
nadnárodní považovány takové aktivity, které jsou sice realizovány v jednom státě, ale na organizaci
je napojena více či méně rozvětvená infrastruktura nebo financující síť z jiných zemí. Do této skupiny
by pak patřila i v této práci analyzovaná baskická separatistická organizace ETA. Naproti tomu
teroristická činnost Al-Káidy by byla označena za mezinárodní, neboť jednoznačně hledá mezinárodní
cíle (chceme-li ve smyslu boje Východu proti bohatému a rozmařilému Západu).
Toto členění je považováno za důležité zejména pro účely této práce. V činnosti teroristických skupin,
jako je např. Al-Káida a ETA či IRA, existuje podstatný rozdíl zejména ve smyslu jejich dopadu na
hospodářství jednotlivých zemí (když nebudeme uvažovat naprosto odlišné motivy, které jednotlivé
organizace k jejich činnosti vedou). Pokud bychom organizaci ETA označili rovněž za projev
mezinárodního terorismu a posuzovali její dopady na baskické hospodářství z pohledu obecně
platných závěrů v globálním měřítku, mohly by být úvahy zkreslené, dopady podhodnocené či
nadhodnocené, což by ve svém důsledku významně ovlivnilo případný návrh řešení situace formou
volby nesprávné protiteroristické politiky. Je zřejmé, že způsob, jakým lze bojovat proti náboženským
sebevražedným útočníkům, musí být zcela odlišný od řešení dlouholetého konfliktu na určitém
uzavřeném území, byť je tento konflikt spojen se zahraničními subjekty. U tohoto členění tedy
zůstaňme a analýza dopadů na baskické hospodářství bude provedena s ohledem na tuto výchozí
situaci.
Více najdete ZDE